Jepičí život některých slovních přirovnání našich politiků či skutků je z hlediska jepice ještě kratší než nic. Názory kladné či záporné na to či ono se střídají tak rychle, že by stačily roztočit lopatky turbín jaderných elektráren. Tolik lidské energie věnované tomu, aby bylo lidstvo, národy a jednotlivci systematicky dezinformováni pomocí nejmodernějších sdělovacích prostředků všeho druhu, je neodpustitelným hazardem. Zlo je pánem světa. Kdo tohle ještě nepochopil, je šťastný – nevědomý člověk. Nikdo netluče na bubny, nikdo nesvolává do zbraně, neznepokojují se ani spisovatelé a novináři. Ti, co pochopili, mlčí, nebo mlčet musí, aby přežili. K čemu bude ale takový život, v kterém budeme muset všichni mlčet? Vždyť tohle už známe, generace šedesátníků by mohla vyprávět. Proto tvrdím, že to, co se v obrysech budoucnosti rýsuje, tady ještě nebylo. To je moje předmluva k tomu, jak to chodí i v Netvořicích.
Antonín Marek, občan, stáří 38 let. Zemědělec, dělník – střelmistr v lomu. Rozvedený, stará se o syna a rodiče. Stal se nepohodlný u hasičů, konkrétně v zásahové jednotce. Není to v Netvořicích ojedinělý případ. Kdo bude v zásahové jednotce sboru, vždy mohl rozhodovat výbor Sboru dobrovolných hasičů. Vše se ale změnilo poté, kdy se z bandy opilců stali hasiči a lidé se na ně mohli spolehnout. SDH se dostal na špici místních oblíbených spolků a jejich akce se staly nejvíce navštěvovanými. Tehdy se objevily snahy sbor ovládnout mocensky. Lidé, kteří byli v čele SDH a sbor řídili, se stali středem nátlaku. Různé formy vydírání, výhod a různých odměn v zásahové jednotce a výboru sbor rozložily. Dnes je sbor zcela pod vlivem OÚ a peněz, které od obce ze zákona dostává. Hasiči jsou totiž velká volební síla, která se nechala dobrovolně koupit a zneužít. Požární nádrž jako rybník pro rybolov – zdarma, odměny za zásahy u požárů, ceny do soutěží a žádné problémy u žádostí o cokoliv u OÚ, to jsou výhody lidí – hasičů, kteří jsou loajální obecní radě. Tak se dá snadno vládnout. Kdo tohle nechce pochopit, nebo má jiné představy, je šikanován a terorizován. Toto jednání se netýká jen vzpurných hasičů, ale v tomto případě i těch, kterým se něco nelíbí v rozhodování rady obce, kde vládne ODS. Na ty dopadne rána osudu vedená obecní radou. Příkladů je dost. Nedostanete přípojku na vodovod, vaše pozemky nebudou zařazeny do změny územního plánu, nedostanete stavební povolení, a když ho dostanete, tak vám jej za pár týdnů zruší. Nedostanete souhlas ke kolaudaci, protože se starostovi nezdá zaměření pozemku. Může se vám stát, že vám při deratizaci v obci zemře pes, nebo že vám někdo anonymně, neomaleně vyhrožuje po telefonu. Můžete dostat i několik anonymních dopisů týdně, a když se zjistí, že anonym byl napsán na úředním počítači, stačí říci, že anonymní dopis upadl do bláta a musel se jenom na obecním počítači přepsat. A je to vyřízeno. I reklama ve sdělovacích prostředcích je na závadu, rada vás označí jako člověka, který dělá reklamou obci ostudu. Věřte, že v Netvořicích to takhle funguje. Prostě o rozhodnutí rady se nedá smlouvat.
Našli se i odvážlivci. Víte, jak ti skončili? Většinou s drobnými nebo i většími oděrkami, které si údajně způsobili někde na schodech tím, že byli podnapilí, nebo tím, že vyprovokovali okolí. Nahlášení takovýchto příhod se buď nekoná nebo se nesepíše. Důvody jsou různé. A když se stane ten případ, že se poškozený nezalekne, zapomene se případ z přestupkové komise, která zaniká, delegovat na komisi do sousedního Týnce nad Sázavou. A po roce je případ promlčen. Mnohé by o tom mohl vyprávět pan JUDr. Petr Čichovský. Jistě i vy znáte ze svého okolí podobné případy vládnutí. Pak víte, že to není věc ojedinělá.
Hodně jsem odbočil od případu pana Antonína Marka, omlouvám se, ale popsat tyto souvislosti jsem považoval za důležité.
Postě v tomto, výše popsaném prostředí, pan Antonín Marek požádal OÚ Netvořice, aby uvalil ochranné věcné břemeno na pozemek – na cestu – k jeho domu. Soukromá osoba si totiž na tento pozemek dělá nároky, neboť jí patří. Pozemek je už dlouho používán jako obecní cesta, ale je ve vlastnictví soukromé osoby. Případ se táhne už dva roky. Pan Marek, jakožto nepohodlná osoba, se nedočkal řešení, které by spor o přístup k jeho vlastnímu domu rozhodlo. A jak to dopadlo? Přišla varianta,, nepoučitelný´´.
Dne 8.2.2009 ve 20.15 hodin byla rodina Markova ve svém vlastním domě přepadena, následovalo vyhrožování a vlečení za autem. Řešení policie – nic se nestalo. 12.4. 2009 byl Antonín Marek na cestě, která vede k jeho domu, napaden. Výsledek – pokopané auto a ublížení na zdraví s následnou léčbou v nemocnici. Případ je v šetření.
Kdo za to může? Zákon o zachování hmoty.
Ten, kdo se o případ zajímá důkladněji, záhy zjistí, že se jedná o důsledné nevyřešení vlastnictví pozemků, které byly jako obecní zastavěny soukromníkem. Náhrada za tyto zastavěné pozemky nebyla zapsána do katastru. V mapách pod soukromou stavbou je uvedeno, že se jedná o obecní komunikaci a pod cestou, která padesát let slouží jako cesta, je uveden soukromý vlastník.
Nic složitého. Přesto se dá říci, že OÚ v Netvořicích možná použil tento nabízený klacek k tomu, aby potrestal vzpurného občana. Kdo co zařídil a kdo za co může, bude jistě vyšetřeno policií.
Vzhledem k tomu, že tento občan není jediný, na kterého dolehlo dvacetileté vládnutí pana starosty, by se problémy ochrany obyvatelstva před zneužíváním pravomoci veřejného činitele již měly řešit, neboť je na čase. Policie, zastupitelství, přestupkové komise a nadřízené kontrolní orgány zatím nenechají na samosprávu dopustit. Tvrdí něco o demokratických principech vládnutí, o nezávislé samosprávě, kterou nehodlají narušovat. Mně se ale zdá, že našim voleným vládcům a jejich úřednickým ochráncům tento stav vyhovuje. Za peníze daňových poplatníků si koupí tolik hlasů, aby ve funkcích mohli zůstat. Třeba k tomu budou moci použít i těch peněz, které musí nově platit občané za nemovitosti.
Koeficienty určující poplatky jsou na mnoha místech tak vysoké, že vyrážejí dech.
Jepičí život některých slovních přirovnání našich politiků či skutků je z hlediska jepice ještě kratší než nic. Názory kladné či záporné na to či ono se střídají tak rychle, že by stačily roztočit lopatky turbín jaderných elektráren. Tolik lidské energie věnované tomu, aby bylo lidstvo, národy a jednotlivci systematicky dezinformováni pomocí nejmodernějších sdělovacích prostředků všeho druhu, je neodpustitelným hazardem. Zlo je pánem světa. Kdo tohle ještě nepochopil, je šťastný – nevědomý člověk. Nikdo netluče na bubny, nikdo nesvolává do zbraně, neznepokojují se ani spisovatelé a novináři. Ti, co pochopili, mlčí, nebo mlčet musí, aby přežili. K čemu bude ale takový život, v kterém budeme muset všichni mlčet? Vždyť tohle už známe, generace šedesátníků by mohla vyprávět. Proto tvrdím, že to, co se v obrysech budoucnosti rýsuje, tady ještě nebylo. To je moje předmluva k tomu, jak to chodí i v Netvořicích.
Antonín Marek, občan, stáří 38 let. Zemědělec, dělník – střelmistr v lomu. Rozvedený, stará se o syna a rodiče. Stal se nepohodlný u hasičů, konkrétně v zásahové jednotce. Není to v Netvořicích ojedinělý případ. Kdo bude v zásahové jednotce sboru, vždy mohl rozhodovat výbor Sboru dobrovolných hasičů. Vše se ale změnilo poté, kdy se z bandy opilců stali hasiči a lidé se na ně mohli spolehnout. SDH se dostal na špici místních oblíbených spolků a jejich akce se staly nejvíce navštěvovanými. Tehdy se objevily snahy sbor ovládnout mocensky. Lidé, kteří byli v čele SDH a sbor řídili, se stali středem nátlaku. Různé formy vydírání, výhod a různých odměn v zásahové jednotce a výboru sbor rozložily. Dnes je sbor zcela pod vlivem OÚ a peněz, které od obce ze zákona dostává. Hasiči jsou totiž velká volební síla, která se nechala dobrovolně koupit a zneužít. Požární nádrž jako rybník pro rybolov – zdarma, odměny za zásahy u požárů, ceny do soutěží a žádné problémy u žádostí o cokoliv u OÚ, to jsou výhody lidí – hasičů, kteří jsou loajální obecní radě. Tak se dá snadno vládnout. Kdo tohle nechce pochopit, nebo má jiné představy, je šikanován a terorizován. Toto jednání se netýká jen vzpurných hasičů, ale v tomto případě i těch, kterým se něco nelíbí v rozhodování rady obce, kde vládne ODS. Na ty dopadne rána osudu vedená obecní radou. Příkladů je dost. Nedostanete přípojku na vodovod, vaše pozemky nebudou zařazeny do změny územního plánu, nedostanete stavební povolení, a když ho dostanete, tak vám jej za pár týdnů zruší. Nedostanete souhlas ke kolaudaci, protože se starostovi nezdá zaměření pozemku. Může se vám stát, že vám při deratizaci v obci zemře pes, nebo že vám někdo anonymně, neomaleně vyhrožuje po telefonu. Můžete dostat i několik anonymních dopisů týdně, a když se zjistí, že anonym byl napsán na úředním počítači, stačí říci, že anonymní dopis upadl do bláta a musel se jenom na obecním počítači přepsat. A je to vyřízeno. I reklama ve sdělovacích prostředcích je na závadu, rada vás označí jako člověka, který dělá reklamou obci ostudu. Věřte, že v Netvořicích to takhle funguje. Prostě o rozhodnutí rady se nedá smlouvat.
Našli se i odvážlivci. Víte, jak ti skončili? Většinou s drobnými nebo i většími oděrkami, které si údajně způsobili někde na schodech tím, že byli podnapilí, nebo tím, že vyprovokovali okolí. Nahlášení takovýchto příhod se buď nekoná nebo se nesepíše. Důvody jsou různé. A když se stane ten případ, že se poškozený nezalekne, zapomene se případ z přestupkové komise, která zaniká, delegovat na komisi do sousedního Týnce nad Sázavou. A po roce je případ promlčen. Mnohé by o tom mohl vyprávět pan JUDr. Petr Čichovský. Jistě i vy znáte ze svého okolí podobné případy vládnutí. Pak víte, že to není věc ojedinělá.
Hodně jsem odbočil od případu pana Antonína Marka, omlouvám se, ale popsat tyto souvislosti jsem považoval za důležité.
Postě v tomto, výše popsaném prostředí, pan Antonín Marek požádal OÚ Netvořice, aby uvalil ochranné věcné břemeno na pozemek – na cestu – k jeho domu. Soukromá osoba si totiž na tento pozemek dělá nároky, neboť jí patří. Pozemek je už dlouho používán jako obecní cesta, ale je ve vlastnictví soukromé osoby. Případ se táhne už dva roky. Pan Marek, jakožto nepohodlná osoba, se nedočkal řešení, které by spor o přístup k jeho vlastnímu domu rozhodlo. A jak to dopadlo? Přišla varianta,, nepoučitelný´´.
Dne 8.2.2009 ve 20.15 hodin byla rodina Markova ve svém vlastním domě přepadena, následovalo vyhrožování a vlečení za autem. Řešení policie – nic se nestalo. 12.4. 2009 byl Antonín Marek na cestě, která vede k jeho domu, napaden. Výsledek – pokopané auto a ublížení na zdraví s následnou léčbou v nemocnici. Případ je v šetření.
Kdo za to může? Zákon o zachování hmoty.
Ten, kdo se o případ zajímá důkladněji, záhy zjistí, že se jedná o důsledné nevyřešení vlastnictví pozemků, které byly jako obecní zastavěny soukromníkem. Náhrada za tyto zastavěné pozemky nebyla zapsána do katastru. V mapách pod soukromou stavbou je uvedeno, že se jedná o obecní komunikaci a pod cestou, která padesát let slouží jako cesta, je uveden soukromý vlastník.
Nic složitého. Přesto se dá říci, že OÚ v Netvořicích možná použil tento nabízený klacek k tomu, aby potrestal vzpurného občana. Kdo co zařídil a kdo za co může, bude jistě vyšetřeno policií.
Vzhledem k tomu, že tento občan není jediný, na kterého dolehlo dvacetileté vládnutí pana starosty, by se problémy ochrany obyvatelstva před zneužíváním pravomoci veřejného činitele již měly řešit, neboť je na čase. Policie, zastupitelství, přestupkové komise a nadřízené kontrolní orgány zatím nenechají na samosprávu dopustit. Tvrdí něco o demokratických principech vládnutí, o nezávislé samosprávě, kterou nehodlají narušovat. Mně se ale zdá, že našim voleným vládcům a jejich úřednickým ochráncům tento stav vyhovuje. Za peníze daňových poplatníků si koupí tolik hlasů, aby ve funkcích mohli zůstat. Třeba k tomu budou moci použít i těch peněz, které musí nově platit občané za nemovitosti.
Koeficienty určující poplatky jsou na mnoha místech tak vysoké, že vyrážejí dech.
Blog | Gabriel Vach